Legenda, která dělá z Le Mans jedno z nejzvláštnějších a nejpamátnějších míst v motorsportu, inspirovala 293 závodníků, kteří se o víkendu 26. až 29. července zúčastnili pátého ročníku Rotax MAX Challenge International Trophy.
Po celý týden stále populárnějšího podniku, který má nyní v kalendáři závodů Rotax významné místo, rezonovalo velké nadšení. A soutěž je to vzrušující! Neustále se měnící počasí dodalo jezdcům a jejich týmům na mezinárodním okruhu Le Mans Karting International Circuit, kde byly podmínky občas poněkud komplikované, další rozměr. Noví šampioni se však ve Francii postavili na start a úspěšně se pustili do boje o titul pro rok 2023.
Atmosféra, v níž bylo zastoupeno 41 zemí, byla skutečně celosvětová a podpořená vysokou úrovní soutěže, která každý den přinášela fantastické závody. Když padla závěrečná vlajka a zhasla světla, výsledky boje o titul zůstaly stále nepředvídatelné, protože vítězové RMCIT dokázali zvítězit pod tlakem a vytrvalostí svých soupeřů.
Šampioni RMC International Trophy 2023:
Micro MAX – Emerson MacAndrew-Uren (GBR)
Mini MAX – Albert Friend (GBR)
Junior MAX – Tom Dussol (FRA)
Senior MAX – Ethan Jeff-Hall (GBR)
DD2 – Antoine Barbaroux (FRA)
DD2 Masters – Maxime Gravouille (FRA)
Od oficiálních měřených tréninků až po 33 závodů, které se jely během dvou dnů, měl občasný déšť v určitém okamžiku zásadní vliv na celkové výsledky každé třídy. Devět super rozjížděk a šest finálových jízd v sobotu naštěstí zůstalo relativně jasných, ačkoli vítr udržoval bouřkové mraky, které občas ohrožovaly průběh závodu. Několik závodů bylo ztíženo náhlými lehkými přeháňkami a rychle schnoucí tratí během dopoledne. Obzvláště napínavé a těsné byly tvrdé finálové závody, v nichž vedoucí jezdci bojovali o pozice. Všichni fanoušci závodů byli opět svědky víkendu, který ukázal míru zkušeností, sportovního ducha a začínajícího talentu na trati RMCIT a také upozornil na potenciální budoucí hvězdy motorsportu, které se teprve rodí. Koneckonců, jak se říká, Le Mans je místem, „kde se rodí legendy“.
Micro MAX – Zack Zhu (FRA) nasadil v kvalifikaci první tempo (59,781) s neuvěřitelně malým odstupem pouhých 0,015 na obhájce titulu Senna Lindemana (NLD), třetí nejrychlejší byl Emerson MacAndrew-Uren (GBR). Francouz si zajistil jedno vítězství v rozjížďce, zatímco Brit Jenson Chalk vyhrál další dvě. MacAndrew-Uren v neděli dopoledne projel cílem jako první v Super Heat, ale byl to Chalk, kdo vedl průběžnou klasifikaci a startoval z pole position do finále. Byl to skvělý závod mezi nejmladšími závodníky Rotaxu, který zakončil senzační týden v Le Mans, kde mohl vyhrát kterýkoli z těchto jezdců. MacAndrew-Uren z týmu Dan Holland Racing získal titul v kategorii 2023 v rychlém závodě, v němž ve fotofiniši zvítězil o pouhých 0,014 sekundy před Chalkem. Oliver Warner doplnil stupně vítězů a vytvořil tak britskou top 3, Lindeman byl čtvrtý a Jack Freeman (GBR) pátý.
Mini MAX – Ve čtvrtečním oficiálním měřeném tréninku se na čele časové tabulky umístil šampion RMCGF 2021 Micro MAX Nikita Ljubimov (57,159), Estonec zajel nejrychlejší kolo o pouhých 0,010 sekundy před vicemistrem loňského Velkého finále RMC Jacobem Ashcroftem (GBR). Na třetím místě se umístil Maxim Bobreshov, který stejně jako Ljubimov získal prvenství v jednom z kvalifikačních závodů. Albert Friend (GBR) vyhrál druhou rozjížďku a obsadil v pátek odpoledne první místo o dva body před britským duem DHR Ashcroft a Cole Denholm. V Super Heat se výsledky obrátily, Ashcroft na mokru snadno zvítězil s jasným náskokem pěti sekund před Friendem; to znamenalo rovnost bodů a první řadu pro finálový start. Z druhé řady pak startovali Ljubimov a Lars Lammers (BEL) po třetím místě v Super Heat, pátý byl Španěl Jeremy Reuvers. Estonský mistr se ve finále ujal vedení a udržel si pohodu vpředu, sledován Friendem až do doby těsně před začátkem předposledního kola, kdy se jezdec Strawberry Racing prosadil na P1. Zdeněk Bábíček předjel Ashcrofta na 3. místě v 8. kole, když ve všech rozjížďkách startoval z 12. místa a ze zadních pozic. Pětici nejlepších doplnili týmoví kolegové Ashcroft a Denholm.
Junior MAX – Při 70 startujících se na prvním místě ve skupině 1 umístil Francouz Tom Dussol (FRA) s časem 54,115 a na druhém místě ve skupině 2 byl nejrychlejší Philippe Armand Karras (54,150). Dalšími nejrychlejšími ve svých skupinách byli vicemistr Mini MAX 2023 v Le Mans Toms Strele (LVA) a Alberto Kiko Fracassi (ITA). Ital, který má na svém kontě jedno vítězství v závodě, se po šesti kvalifikačních jízdách umístil na prvním místě, Kasper Schormans (NLD) vyhrál rovněž jednu jízdu a v P3 se umístil Armand Hamilton (HUN). Zbývající rozjížďky vyhráli Thomas Pradier (FRA) na 4. místě, Dussol, Conor Clancy (ARE) a Strele. Zaručený start z první řady ve finále si zajistili vítězové superheatů Fracassi a Schormans, zatímco Hamilton a Dussol se umístili na dalších místech v pořadí pro 2. řadu. Začátek posledního závodu byl poněkud chaotický, pole-sitter nakonec udržel P1 před Schormansem; nizozemský jezdec v počátečních fázích ztrácel na Hamiltona, než získal zpět druhé místo a začal ho pronásledovat. Když kola téměř vypršela, Schormans předjel Fracassiho a dostal se do vedení, ale v posledních okamžicích několik zatáček před vlajkou jejich souboj skončil skluzem mimo trať. Dussol oba předjel a získal vítězství, které mu zajistilo titul juniorského mistra RMCIT a vstupenku do RMCGF. Schormans, který již má letenku do Bahrajnu, se z druhého místa před Fracassim, Hamiltonem a Lukou Scellesem (FRA) neradoval.
Senior MAX – Seznam 107 přihlášených jezdců byl rozdělen do tří skupin pro měřený trénink, kde úvodních 85 jezdců dělila od pole position jedna sekunda. Jedna z britských juniorských hvězd, Ethan Jeff-Hall, ve čtvrtek udával tempo a jako jediný překonal hranici 53 sekund s časem 52,983 ve skupině 1. Na čele skupiny 3 se umístil Elia Pappacena (ITA) s časem 53,072 a nejlepší ze skupiny 2 byl Matthew Higgins (GBR) s časem 53,145. Senior MAX odjel celkem 15 závodů, přičemž další bývalý mistr Evropy Rotax Kai Rillaerts (BEL) triumfoval ve čtyřech z pěti závodů a se třemi vítězstvími se umístil o jeden bod před trojnásobným držitelem titulu RMCGF Markem Kimberem (GBR). O jeden špatný výsledek níže v pořadí na P15 skončil další britský šampion Kai Hunter, rovněž po třech vyhraných závodech. Na P3 se umístil Jeff-Hall s jedním prvním místem, podobně Lewis Gilbert na P4. Pappacena obsadil P5 a Higgins P6. Vítězi jednoho závodu se stali také Devyan Roest (NLD), Georgios Kafantaris (GRC) a Sverre Ubben (BEL), který se původně kvalifikoval na P34. V sobotních Superheatech dominovali Rillaerts (A), Kimber (B) a Hunter (C), díky čemuž se po obědě první šestice průběžného pořadí na startovním roštu nezměnila. Finále přineslo lokty, když Rillaerts vedl trojici ze Strawberry Racing a dlouhou řadu pronásledovatelů. Kimber, který se zdál být frustrovaný, převzal kontrolu v 5. kole, ale brzy byl předjet zpět svým novým týmovým kolegou. Zatímco se závodní pole přetahovalo o pozice, Jeff-Hall se zařadil za vedoucího jezdce a svůj rozhodující krok si nechal na poslední kolo, k čemuž mu pomohl i slipstream. Higgins se dostal na druhé místo, zatímco nepříjemná výměna mezi Kimberem a Rillaertsem ukončila veškeré šance. Na stupních vítězů tak byl po penalizacích po závodě klasifikován jako třetí Kafantaris, čtvrtý byl Brit Lewis Gilbert a pátý Hunter.
DD2 – Hrozba deště se zmírnila před začátkem kvalifikace DD2, kde se v Parc fermé strhla mela kvůli přezouvání na pneumatiky MOJO W5 a úpravě nastavení podvozku. Pro Christiana Sorensena byla možnost napumpovat vzduch a jet na slickách MOJO D5 jediná, bez alternativy. To se osvědčilo, protože Dán zajel nejlepší kolo za 1:05,310 a byl o 1,140 sekundy rychlejší než loňský pole position Antoine Barbaroux. Nicméně právě známý francouzský jezdec vedl pořadí po třech rozjížďkách pro kategorii dvoukolek. Barbaroux se bodově vyrovnal vítězi závodu Victorovi Sendinovi (FRA), ale výsledek P2 v kvalifikaci mu dal výhodu, aby si v nedělním Super Heat vyjel pole position. Rasmus Vendelbo P3 a Sorenson P4 se postarali o dánskou výluku ve druhé řadě, každý si připsal jedno vítězství v Heat, přičemž Edward Matthews (GBR) se dělil o stejné bodové umístění na P5, jediné britské účasti ve třídě. V sobotu byl na trati nový den s novým lídrem, když Xen de Ruwe (SVN) poskočil o šest míst a získal vítězství v Super Heat. Zotavil se z neuspokojivého výsledku v kvalifikaci a dosáhl pátého místa na startovním roštu finále. Barbaroux startoval z pole position vedle Vendelba, Sorenson a Matthews byli v řadě 2. Vítězství v rozhodujícím závodě si odnesl jezdec s podporou Sodikartu, který se do Le Mans vrátil z automobilových závodů, a nyní se těší na návrat do Bahrajnu, kde se pokusí získat další titul RMCGF. De Ruwe tlačil do poslední chvíle na 16 kol v naději, že vyzve svého soupeře, ale odměnou mu bylo druhé místo a nový motor 125 MAX DD2. Sorenson byl blízko předním jezdcům na třetím místě a slibuje, že se vrátí v roce 2024, zatímco Dylan Léger a Maxim Dirickx získali dohromady 15 míst a skončili až v první pětce.
DD2 Masters – Zkušenosti německých jezdců s deštěm se projevily během oficiálního měřeného tréninku, ale chytré myšlení v době, kdy se blížila bouřka, bylo pro Lennarta Schreibera bonusem navíc. Okamžité vyjetí z brány, aby se jezdec s mokrými pneumatikami MOJO zahřál, když se počasí blížilo, bylo pro jezdce MS Kart klíčem k dosažení nejlepšího kola 1:11,150. Je to už sedm let, co závodil v Le Mans, a tohle byl vrchol sezony, na který nikdy nezapomene! Odstup 1,414 sekundy na dalšího ze slovinských špičkových jezdců Primoze Mateliče, přičemž Andreas Matis (DEU) na P3 zaznamenal silný návrat k závodění v DD2. Když došlo na rozjížďky, byl to Maxime Gravouille z Paříže, kdo doslova ukradl show, když vyhrál dvě z nich a celkově se umístil na prvním místě. Na vrcholu výsledků se umístila další známá jména ze závodů Rotax: Jannik Nielsen (DNK), Romain Mange (FRA) a Carl Cleirbaut (BEL) a vítěz třetího závodu Schreiber. Gravouille byl ve finále v podstatě nezastavitelný a tentokrát nedal Nielsenovi žádnou šanci získat titul RMCIT. Na třetím místě se umístil Olivier Paris, další z francouzských jezdců, který převzal šachovnicovou vlajku, poté následovali Florian Bourdon, Charles Seguin a obhájce titulu Vivien Cussac-Picot, který skončil šestý s nejlepším kolem závodu a také rekordem soutěže ve své třídě (53,521).
Organizátoři a promotéři závodu, společnost 3MK Events, spolu se svými podpůrnými partnery přivítali jezdce, posádky a fanoušky v Le Mans, aby si užili skutečně mezinárodní závod s atraktivními odměnami. Každému ze šesti šampionů třídy Rotax byly předány vstupenky na Velké finále RMC 2023, které se uskuteční od 2. do 9. prosince v Bahrajnu. Postaví se na start se svými národními týmy – Francií a Velkou Británií. Vicemistři RMCIT byli odměněni zbrusu novým motorem Rotax 125 MAX evo a jezdci na třetím místě obdrželi poukaz Rotax v hodnotě 1000 eur. Seniorský závodník MAX Zsombor Kovacs si odnesl vstupní slosovatelnou cenu od společnosti Rotax ve výši 9 400 € [hodnota vystaveného parádního vozu Can-AM Ryker], zatímco několik dalších jezdců získalo novou závodní přilbu Bell.
Veškeré dění z RMCIT 2023 v Le Mans přenášela po celý pátek a sobotu po síti stránka motorsport.tv, kterou produkovala WFR Live TV, zatímco kanály sociálních médií sdílely nejzajímavější momenty.
Závody RMCIT 2023 a videa ze slavnostního předávání cen sledujte nyní online na webu motorsport.tv –
https://motorsport.tv/results?search_query=Rotax%20MAX%20Challenge%20International%20Trophy.
VŠECHNY VÝSLEDKY – https://rmcit.3mkevents.com/en/results.html
